Tým z Biologického centra Akademie věd ČR získal dosud nejdetailnější snímky okamžiků po přisátí infikovaného klíštěte. Studie zveřejněná v časopise Nature Communications ukazuje, že bakterie neútočí na cévní stěnu přímo, ale nejprve se podélně přichytí a postupně se do ní vtlačují. U krevních kapilár cíleně vyhledávají místa s pericyty, tedy buňkami zajišťujícími stabilitu cév.
Vědci zjistili, že borelie pravděpodobně potřebují cévní stěnu před průnikem mírně destabilizovat. V lymfatických cévách, kde pericyty nejsou, používají jinou taktiku – pomalu se vnořují do buněk nebo využívají netěsné mezery mezi nimi.
Nově popsané mechanismy ukazují, jak přizpůsobivě a strategicky se bakterie chovají při šíření infekce. Objevy otevírají prostor pro vývoj metod, které by dokázaly zabránit jejich vstupu do oběhu a tím i dalšímu rozvoji nemoci.
