Výzkumníci z Cornell University analyzovali, jak velké jazykové modely, jako je ChatGPT, mění akademické publikování. Ukazuje se, že AI zásadně zvyšuje produktivitu napříč obory od informatiky po společenské vědy. Zároveň ale komplikuje rozlišování mezi skutečným vědeckým přínosem a formálně působivým, avšak obsahově slabým textem.
Studie zveřejněná v časopise Science zkoumala více než dva miliony odborných prací zveřejněných v letech 2018 až 2024 na třech hlavních preprintových serverech. Autoři porovnávali texty vzniklé před masovým nástupem AI nástrojů s novějšími články, které nesly jasné známky jejich použití. Pomocí speciálně trénovaného systému pak sledovali, jak se změnila publikační aktivita i úspěšnost přijetí do odborných časopisů.
Výsledky ukazují výrazný nárůst produkce. V oblasti fyziky a informatiky publikovali autoři využívající AI zhruba o třetinu více článků, v biologii a sociálních vědách dokonce o více než polovinu. Největší skok zaznamenali vědci, kteří nepíší anglicky od dětství, v některých asijských institucích se jejich produkce zvýšila o 40 až téměř 90 procent.
Vyšší počet článků však neznamená vyšší kvalitu. Texty pravděpodobně psané umělou inteligencí byly méně často přijaty do recenzovaných časopisů než práce napsané lidmi, a to i tehdy, když působily jazykově propracovaně. Podle autorů studie to naznačuje, že přesvědčivý styl AI nedokáže nahradit skutečnou vědeckou hodnotu.
Autoři výzkumu upozorňují, že role umělé inteligence ve vědě se bude dál rozšiřovat. Otázkou už není, zda vědci AI používají, ale jakým způsobem a s jakým přínosem. Podle nich bude nutné přizpůsobit pravidla hodnocení i financování vědy rychle se měnící technologické realitě.