Impozantní obraz namaloval jeden z největších a nejuznávanějších světových umělců výtvarného umění při pohledu ze svého okna před východem slunce ve Francii v roce 1889 po poškození levého ucha.
Při malbě obrazu použil van Gogh, který neměl o komplikovaných rovnicích nejspíše ani potuchy, jev nazvaný turbulentní proudění. Pro úkaz, který lze často pozorovat v přírodě, musel mít malíř hluboké a intuitivní cítění. Jev, který může vypadat pro laika velmi chaoticky, má svůj přesný kaskádový vzor. Lze ho spatřit v průtoku vody, krve, v oceánských proudech, ale i oblacích kouře, nebo bouřkových mracích.
Podle vědců všech čtrnáct hlavních vířivých tvarů po jejich přezkumu odpovídá Kolmogorově teorii turbulence, se kterou přišel její autor Andrey Nikolaevich Kolmogorov až v roce 1941. Z mistrovského díla Hvězdná noc se tak díky rozluštění stává ještě něco úžasnějšího.
