Když v roce 2006 ve svých třinácti letech vydala desku Měls mě vůbec rád se stejnojmenným hitem, mluvilo se o ní jako o české Avril Lavigne, o novém objevu na poli tehdy populárního neo punku. Dnes už je ale všechno jinak. Ewa Farna opustila původní poppunkové znění a vrhla se do světa popu, který jako teenagerka odmítala. "Natočila jsem rockovou desku a producenti z ní udělali popové album. Takže teď natočím metalovou desku a bude konečně rocková," stěžovala si ještě jako nedospělá Ewa, která dnes slaví třicítku.
Poslední léta přivedli Ewu Farnou i do jiných huebných zákoutí než je rock či pop. Začala ve velkém koketovat s jazzem, čímž si vysloužila potlesk i ze strany odborné kritiky, která její prvním deskám nemohla přijít na jméno. V době, kdy vydala své poslední album Umami, reflektující její mateřství, dosáhla dalšího stupně popularity a v minulém roce posbírala ocenění v soutěžích jako Český slavík, Anděl nebo Žebřík. Velmi úspěšná je i v Polsku, protože své desky pravidelně vydává v polském jazyce.
