Analýza organizace Transport & Environment ukazuje, že kondenzační čáry patří k hlavním zdrojům oteplování spojeného s letectvím. V roce 2019 způsobila pouhá tři procenta letů až osmdesát procent tohoto efektu. Kondenzační čáry podle studie zahřívají planetu nejméně stejně jako emise oxidu uhličitého a podílejí se na globálním oteplování zhruba jedním až dvěma procenty.
Oteplování z kondenzačních čar se soustředí do krátkých období roku. Přibližně sedmdesát pět procent vzniklo mezi lednem a březnem a mezi říjnem a prosincem, přičemž čtyřicet procent připadlo na pozdní večery a noci. Noční lety na podzim a v zimě tvořily jen deset procent evropského leteckého provozu, ale způsobily čtvrtinu oteplování z kondenzačních čar.
Kondenzační čáry vznikají při průletu velmi studeným a vlhkým vzduchem a v atmosféře se mění v oblačnost, která zadržuje teplo. Studie ukazuje, že drobné úpravy tras nebo mírné změny letové výšky dokážou tento jev výrazně omezit bez dopadu na bezpečnost či kapacitu provozu. Velký potenciál se nachází nad severním Atlantikem, kde létá méně spojů, ale převažují dálkové lety delší než pět hodin.
Podle autorů by se Evropa měla zaměřit na období a oblasti s nižší hustotou provozu. Vyhýbání se kondenzačním čarám při provozu pod šedesáti procenty roční špičky by v roce 2019 dokázalo omezit asi sedmdesát procent tohoto typu oteplování. Evropská unie má podle studie možnost dosáhnout rychlého klimatického přínosu podporou výzkumu, zkušebních projektů a motivací pro aerolinky i řízení letového provozu.
