Jeho potíže neměly nic společného s běžnou nervozitou nebo pořádkumilovností. Jednoduché činnosti mu zabraly hodiny. Opakovaně vykonával stejné pohyby, celé noci trávil vzhůru a nedokázal přerušit rituály, které mu přinášely jen krátkou úlevu. Tým léčebny vyzkoušel všechny dostupné možnosti. Muž dostal silné kombinace léků i elektrokonvulzivní terapii. Nic z toho ale nepřineslo zásadní zlepšení. Odborníci proto začali hledat řešení mimo standardní postupy.
Psychologové se obrátili na specialisty z Fakultní nemocnice v Olomouci. Navrhli využít hloubkovou mozkovou stimulaci, metodu, kterou lékaři běžně používají například u Parkinsonovy nemoci nebo třesu. Pro psychiatrickou diagnózu šlo v Česku o první pokus.
Po sérii vyšetření a schvalování se lékaři pustili do operace. Neurochirurgové zavedli do přesně určených oblastí mozku tenké elektrody. Ty napojili na stimulátor uložený pod kůží na hrudníku, podobně jako kardiostimulátor. Přístroj vysílá jemné elektrické impulzy a ovlivňuje mozkové okruhy spojené s obsesemi, úzkostí a nutkavým chováním.
Po operaci v celkové anestezii následovalo postupné nastavování stimulace. Lékaři ladili frekvenci i sílu impulsů při opakovaných kontrolách. Výsledky se neobjevily hned a stav pacienta se zpočátku dokonce krátce zhoršil.
Postupně ale přišla změna. Obsedantní myšlenky i rituály začaly zabírat míň času. Muž dokázal častěji přerušit nutkavé chování a víc se zapojil do běžných aktivit. Začal chodit ven, navštěvoval tělocvičnu a zvládal situace, které pro něj byly roky nepředstavitelné.
Cílem lékařů nebylo úplné vyléčení. U tak dlouhodobého a těžkého onemocnění to ani nepovažovali za reálné. Zaměřili se hlavně na zlepšení kvality života a větší samostatnost pacienta.
Obsedantně - kompulzivní porucha postihuje dvě až tři procenta populace. U části pacientů běžná léčba nezabírá. Úspěšný zákrok v Olomouci proto otevírá cestu dalším lidem, kteří na standardní terapii nereagují. Hloubková mozková stimulace se ve světě zkouší i u dalších psychiatrických diagnóz, například těžkých depresí nebo poruch příjmu potravy.
