Umělá inteligence už dnes pomáhá lékařům ve více než polovině z 50 zkoumaných zemí Evropy a střední Asie. Polovina států používá chatovací systémy pro pacienty a 32 zemí spoléhá na diagnostické nástroje řízené algoritmy – zejména ve zobrazování a detekci nemocí. AI se testuje také v oblasti screeningu, patologie, duševního zdraví, analýzy dat či plánování personálu.
Zpráva uvádí konkrétní příklady: Španělsko zkouší využít AI pro včasné odhalování chorob, Finsko ji využívá při vzdělávání zdravotníků a Estonsko pracuje s algoritmy při analýze rozsáhlých dat. Přestože 26 zemí si stanovilo priority, jen 14 na ně vyčlenilo finance. A pouze čtyři státy – Andorra, Finsko, Slovensko a Švédsko – mají národní strategii přímo pro AI ve zdravotnictví.
WHO varuje, že bez jasných pravidel, ochrany dat a větší digitální gramotnosti může AI prohloubit rozdíly v dostupnosti péče. Šéf evropské kanceláře WHO Hans Kluge připomíná, že technologie musí sloužit pacientům, jinak mohou naděje rychle vystřídat chyby způsobené neúplnými či zkreslenými daty. Zodpovědnost za omyly umělé inteligence podle zprávy zatím většina států neřeší.
Dokument doporučuje sjednotit evropské strategie, posílit etické standardy a transparentně vysvětlovat veřejnosti, jak se AI používá. Podle odborníků WHO se nejistota kolem pravidel už nyní odráží v váhavosti zdravotníků tyto nástroje využívat. Evropu proto zpráva vyzývá, aby algoritmy před nasazením pečlivě testovala na bezpečnost, spravedlivost a skutečnou účinnost.
