Trumpovo oznámení, že pozval Putina, jehož země vede válku na Ukrajině, do plánované Rady míru, vzbudilo pochybnosti o smyslu a důvěryhodnosti celé iniciativy. Rada míru má být novým mezinárodním tělesem, které se bude snažit řešit globální konflikty a podporovat stabilitu, přičemž Trump by měl stát v jejím čele. Zda Rusko nabídku přijme, však Kreml zatím nepotvrdil. Trumpův plán dále počítá s tím, že státům, které se chtějí stát stálými členy, bude účtován vysoký příspěvek, což podle kritiků může z orgánu udělat spíše exkluzivní klub než skutečný nástroj pro mír.
Další sporné momenty jeho zahraniční politiky polarizují světové veřejné mínění. Trump opakovaně zmiňuje ambice, které některé evropské představitele i analytiky znepokojují, včetně jeho záměru získat Grónsko, autonomní arktický ostrov pod suverenitou Dánska, což vyvolalo ostré protesty v Kodani i grónské metropoli Nuuku. Trumpova administrativa podle dostupných zpráv neuvedla, zda by při takovém cíli vyloučila použití síly, a to jen zvyšuje obavy z dalšího napětí v mezinárodních vztazích.
Tento mix mírových slibů, sporných diplomatických kroků a ambiciózních geopolitických plánů, včetně Trumpova znovuotevřeného zájmu o Grónsko poté, co Spojené státy podnikly vojenskou akci ve Venezuele, vyvolává otázky, zda je Bílý dům skutečně schopen prosazovat udržitelný mír, nebo spíše šíří vlastní mocenské zájmy
