Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Jana Řehoře z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity přinesl novou studii o významném vysychání půdy na třetině nezaledněného území planety. Analýza období od 1981 do 2021 odhalila alarmující trendy vysychání, přičemž nejvíce postižené oblasti zahrnují rovníkovou Afriku, část jižní Ameriky, středozápad USA a rozsáhlý pás od východní Evropy až po východní Asii.
Studie odhaluje, že na 54 procentech plochy jižní Ameriky došlo k výraznému vysušení půdy, zatímco pouze jedno procento území zaznamenalo zvýšení vlhkosti. Argentina, Paraguay a jihozápadní část Brazílie byly nejvíce postiženy, v těchto státech se půdní vlhkost snížila až o deset procent za každou dekádu.
Na starém kontinentu je vysušování nejvýraznější v létě a postihlo převážně střední a východní Evropu. „Ve střední Evropě je vysušování rychlejší v její centrální a severozápadní části (včetně České republiky) a v oblasti Karpatského oblouku, naopak pomalejší v oblasti Panonské pánve, tedy převážně v Maďarsku,“ popsal Řehoř.
Vlivem stále se zvyšujících teplot a nerovnoměrné distribuce srážek rostou obavy z narušení zemědělských a lesních systémů. Postižené oblasti čelí nejen častějším suchům, ale i extrémnějším horkým vlnám, což vede k rychlejšímu zahřívání atmosféry. Kombinace teplého počasí a nedostatku vody v půdě přispívá k výskytu rozsáhlejších požárů, což je patrné v tropické a subtropické Africe, Jižní Americe a částech Sibiře.
