Jára Kohout byl za první republiky jedním z nejobsazovanějších herců a ve své době se řadil k barrandovské smetánce, když se objevil v řadě legendárních snímků jako Kristián, Klapzubova XI, Filosofská historie, Hotel Modrá hvězda či Městečko na dlani. Válečná doba mu však nakloněna nebyla a rozmach komunismu po pádu Německé říše, už vnímal jako )pohromu. V letech 1945 až 1948 už také uplatnění našel pouze ve čtyřech snímcích a věděl, že v Československu mu už pšenka nepokvete.
Nabídka na účinkování v Aši pro příslušníky Pohraniční stráže 2. října 1948 se pro něho stala onou příležitostí, na níž čekal. Do nejzápadnějšího výběžku republiky se přemístil i z celou rodinou a na konci prvního dějství hry Na tom našem dvoře, řekl publiku památnou větu: "Tak se tu mějte, já utíkám." Pohraničníci si smáli, ovšem herec to myslel naprosto vážně. V masce kohouta, společně s manželkou a třemi dcerami, v noci na 3. října překročil hranice do Německa.
Přes západní Evropu se dostal až do New Yorku, kde pomáhal zakládat rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Do Československa se vrátil až po Sametové revoluci a zahrál si ještě ve filmech Ještě větší blbec než jsme doufali a Divoké pivo, než jej ve věku 90 let zabila rakovina prostaty.
