K jedné z nejničivějších přírodních katastrof v historii Japonska došlo přesně před 100 lety. Dne 31. srpna 1923 zničilo mohutné zemětřesení většinu Tokia a Jokohamy. O život přišlo podle odhadů více než 140 tisíc lidí. Přesné číslo nikdy nebylo zjištěno. Síla zemětřesení, které zasáhlo region Kantó na východě japonského ostrova Honšú, je odhadováno na 7,9 až 8,3 stupně Richterovy škály. Zemětřesení udeřilo kolem poledne, kdy si většina lidí vařila oběd. I kvůli tomu se rozpoutala ohnivá bouře, která jen v Tokiu zabila přes 38 tisíc lidí.
Řada historických památek byla zničena, včetně chrámu Hōkoku a mnoha staveb v buddhistickém chrámu Sensō-ji. Zemětřesení také způsobilo masivní tsunami, které dosáhlo výšky až 12 metrů a zasáhlo pobřeží oblasti Kanagawo.
Velké zemětřesení v Kantó spustilo řadu sociálních a politických změn v Japonsku. Krize, která následovala po zemětřesení, byla využita k omezení práv občanů, ke zvýšení vojenské kontroly nad vládou a nasměrování Japonska do druhé světové války.
