Česká republika loni téměř poprvé za dvacet let dosáhla cíle NATO a vydala na obranu přes dvě procenta HDP. Podle dat ministerstev obrany a financí vzrostly jen v prosinci obranné výdaje o více než 43 miliard korun a celkové útraty za rok dosáhly 171,5 miliardy. K finálnímu výsledku přispěly i 15,5 miliardy korun, které byly vykázány jinými státními institucemi mimo resort obrany.
Největší část rozpočtu šla na platy vojáků, přibližně 30 miliard korun, a významné částky také na modernizační projekty, včetně stíhaček F‑35, protiletadlových systémů či bojových vozidel pěchoty. Stejně jako v minulých letech se největší objem prostředků utratil na konci roku, kdy rozpočet během několika týdnů výrazně vzrostl. Přesné rozdělení některých položek ministerstvo obrany zatím nezveřejnilo.
Zvláštní pozornost výdajům věnovala vláda i zahraniční partneři. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se o vývoj zajímali jak američtí představitelé, tak vedení NATO. Zároveň však přiznává, že bez započtení výdajů dalších úřadů by hranice dvou procent HDP nebyla dosažena. O tom, zda NATO všechny položky uzná jako obranné výdaje, bude rozhodnuto během příštího roku.
