Očkování patří mezi největší úspěchy moderní medicíny a chrání jednotlivce i celé komunity. Při vysoké proočkovanosti posiluje kolektivní imunitu a brání šíření infekcí. Díky tomu získají ochranu i lidé, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou.
WHO připisuje očkování miliony zachráněných životů ročně a dlouhodobě ho řadí mezi klíčové nástroje prevence. Celosvětové programy podle odhadů zachránily od roku 1974 asi 154 milionů lidí, z toho 146 milionů dětí do pěti let. Vakcíny pomohly vymýtit pravé neštovice a výrazně omezily dětskou obrnu.
V Česku pravidelné očkování z očkovacího kalendáře hradí zdravotní pojišťovny. Právě úspěch programu ale podle odborníků snižuje motivaci, protože lidé nevidí dřívější následky nemocí. Hlavní hygienička Barbora Macková upozorňuje, že u záškrtu potřebuje společnost nejmíň 85procentní proočkovanost a u černého kašle či spalniček 95procentní a vyšší. U spalniček už Česko těchto hodnot nedosahuje.
Vedoucí oddělení infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl zároveň poukazuje na slabé očkování proti chřipce u lidí ve věku nad 65 let, kde se proočkovanost drží jen těsně nad 20 procenty. U klíšťové encefalitidy podle něj získala aspoň jednu dávku zhruba třetina lidí, zatímco v Rakousku se proočkovanost pohybuje mezi 80 a 90 procenty. Ministerstvo zdravotnictví proto doporučuje konzultaci s praktickým lékařem a připomíná, že prevence je bezpečnější i levnější než léčba.
