Přestože Putin sám ohnul ruskou ústavu, aby mohl být dál prezidentem, nerozpakuje se ohánět tím, že Ukrajina prezidenta nemá. Volodymyru Zelenskému totiž skončil mandát a nové volby se kvůli válce nedají uspořádat. A tak Putin vymyslel, že nemá adekvátní ukrajinský protějšek pro vyjednání příměří a bude jednat se Spojenými státy. To americká diplomacie předem zavrhla s tím, že Putinovi se nedá věřit ani slovo a odkázala na jeho výroky těsně před začátkem konfliktu, že na Ukrajinu nebude útočit, nebo na ty pozdější, v nichž popíral, že by válku vedl, podle něj šlo pouze o speciální operaci.
Putin také prohlásil, že podmínkou pro vyhlášení příměří je, že Rusku zůstanou všechna území podle aktuální frontové linie, tedy asi pětina Ukrajiny.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova dnes zopakovala Putinovy výhrůžky útokem na britské cíle, pokud Ukrajina použije zbraně slíbené Londýnem k zasažení cílů v Rusku. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov zase řekl, že postoj Británie by mohl ohrozit celý systém evropské bezpečnostní architektury. "Putin by se také mohl pokusit potopit Británii pod jadernou přílivovou vlnou, pokud NATO pošle vojáky na Ukrajinu," dodal mluvčí.
Ruské ministerstvo obrany navíc zaskočilo svět, když navrhlo revizi a posun hranic teritoriálních vod v Baltském moři. Velitel švédské armády Micael Bydén tvrdí, že Moskva má zálusk na největší švédský ostrov Gotland ležící v Baltském moři mezi pevninským Švédskem a ruskou Kalinigradskou oblastí.
Rusko sice ihned zprávy o posunu hranic teritoriálních vod stáhlo, zároveň se ale ozvali Estonci s tím, že ruské pohraniční jednotky odstranily hraniční bóje z řeky Narvy, která obě země odděluje. Rusové totiž nesouhlasí s vytyčením hranice, na kterém se země dohodly ještě před začátkem války na Ukrajině. Tallin zmizení bójí označil za provokaci a chce jejich okamžité vrácení.
