Otázky aktuálnosti či dokonce zrušení dekretů někdejšího prezidenta Edvarda Beneše z konce druhé světové války, jsou už od Sametové revoluce tématem, k němuž se někteří politici občas vrací, ovšem zatím nikdo si ani po 80 letech nedovolil jejich redukci. Faktem je, že tento dokument, na základě něhož došlo k nevybíravému odsunu německy mluvícího obyvatelstva, je jedním z nejdiskutovanějších v poválečné éře Československa a České republiky.
V prvních poválečných týdnech a měsících uvolnil ruce různým militantní skupinám, které se Němcům mstily za hrůzy nacistické říše a podle něho se začala vyvlastňovat i zemědělská půda, kdy státu připadlo asi 2,5 milionu hektarů. Drtivá většina Němců, kteří nedokázali doložit, že bojovali proti nacismu, musela nadobro Československo opustit.
Právě německá strana, včetně sudetoněmeckého Landsmanschaftu stále nabádá k jejich zrušení a to zejména z důvodu zastaralosti, ale český parlament to nepovažuje za téma, kterým by se v příštích měsících zabýval.
