Podle nejnovějšího průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos hodnotí vojenský zásah Spojených států ve Venezuele kladně zhruba pouze třetina Američanů. Současně však panují výrazné obavy z další eskalace, kdy téměř tři čtvrtiny dotázaných se obávají, že se Washington do situace v jihoamerické zemi zaplete více, než je žádoucí. Názory se přitom ostře liší podle politické příslušnosti. Zatímco mezi republikány má operace silnou podporu, u demokratů a nezávislých voličů převažuje zdrženlivost až nesouhlas.
Samotný zásah proběhl v sobotu nad ránem, kdy americké jednotky provedly bleskovou akci přímo v hlavním městě Caracasu. Jejím výsledkem bylo zadržení prezidenta Nicoláse Madura, kterého americká armáda předala federálním úřadům k trestnímu stíhání kvůli podezření z drogové kriminality. Prezident Donald Trump následně prohlásil, že Spojené státy nyní převezmou řízení Venezuely, což představuje výrazný obrat v jeho dosavadní rétorice. Ještě donedávna se totiž vymezoval proti zahraničním intervencím a zdůrazňoval potřebu soustředit se na domácí ekonomická témata, zejména s ohledem na blížící se kongresové volby.
Průzkum zároveň ukazuje, že část republikánských voličů podporuje razantnější zahraniční politiku Spojených států, včetně vojenské přítomnosti a kontroly strategických zdrojů, jako jsou venezuelská ropná pole, přestože ani mezi nimi nepanuje jednoznačná shoda. Více než polovina republikánů vyjádřila obavy z možných finančních nákladů, ohrožení životů amerických vojáků i z toho, že se zásah může protáhnout. Nejasnosti přetrvávají také kolem toho, jak konkrétně chce Trump svůj slib řídit Venezuelu naplnit.
