Když v květnu roku 2023 zasáhly italský region Emilia-Romagna extrémní záplavy, zemřelo sedmnáct lidí, tisíce byly evakuovány a škody dosáhly 8,5 miliardy eur. O rok později oblast postihla další podobná pohroma. Nová studie zveřejněná v časopise Scientific Reports nyní ukazuje, že nejde o náhodu.
Podle výzkumu za povodně nemůže jen prudký déšť, ale souhra více faktorů – dlouhodobé srážky, nasákalá půda a tvar krajiny, která brání odtoku vody. Významnou roli hraje i tzv. „efekt slepé uličky“ – pohoří zadržují vlhkost z Jaderského moře a déšť tak zůstává uvězněn nad stejnou oblastí. Tento jev přispěl jak k záplavám v roce 2023, tak k těm v roce 2024.
„Podobné podmínky existují i v dalších částech Středomoří, takže stejný typ katastrof se může opakovat,“ varuje klimatolog Enrico Scoccimarro z Euro-Středomořského centra pro změnu klimatu.
Vědci proto navrhují nový způsob sledování tzv. perzistence cyklónů – ukazatele, který by měl meteorologům umožnit přesněji předpovídat extrémní srážky. Cílem je vytvořit systém včasného varování, jenž by mohl zachraňovat životy a omezit škody, které se s oteplováním planety nevyhnutelně zvyšují.
