Městské části proto upravují spádové obvody, navyšují počty tříd a snaží se zajistit, aby se do škol dostaly všechny místní děti. Pokud to nebude stačit, přichází na řadu losování.
Největší tlak pociťuje Praha 4. V Nuslích a Michli přibylo hodně nových bytů a s nimi i dětí. Radnice situaci sleduje dlouhodobě a snaží se reagovat s předstihem. V posledních letech se jí prý podařilo umístit všechny spádové děti bez losování.
Podobnou zkušenost má Praha 5, kde se velký zájem soustředí hlavně do oblasti Košíř. I tam stojí za náporem nová výstavba. Po loňských zápisech ale městská část upravila spádové obvody a navýšila kapacity tak, aby se losování dalo vyhnout i letos.
V minulých letech řešila přetlak i Praha 8, například u škol na Lyčkově náměstí nebo v Glowackého ulici. Změna spádových oblastí podle radnice pomohla a v posledních dvou letech už školy přijaly všechny spádové děti a navíc i některé nespádové.
Velkou pozornost věnuje zápisům také Praha 7. Radnice pracuje s demografickými daty, sleduje připravované developerské projekty a plánuje kapacity s několikaročním předstihem. Situaci má do budoucna ulehčit i plánovaná výstavba nové základní školy v Holešovicích.
Situaci často komplikuje i takzvaná spádová turistika. Někteří rodiče účelově přihlašují děti k trvalému pobytu krátce před zápisem jinak, než kde dítě ve skutečnosti žije, aby získali místo na vybrané škole.
Praha 1 a Praha 2 patří dlouhodobě mezi nejvyhledávanější městské části. Školy tam lákají rodiče i z jiných částí metropole nebo ze Středočeského kraje. Tam se proto losování nevyhýbají, spádové děti ale radnice přijímají vždy. Losuje se až mezi zájemci mimo danou městskou část.
Pražské radnice se shodují, že tlak na kapacity škol v některých lokalitách jen tak nezmizí. Nová výstavba pokračuje a počet dětí se v jednotlivých čtvrtích rychle mění. Právě proto se snaží plánovat s předstihem a zabránit tomu, aby se z losování stalo pravidlem.
