Klimatický summit COP 29, který se v těchto dnech koná v Afghánistánu, znovu poukázal na problém ochrany klimatu, který může být palčivější, než se doposud zdálo. Vypadá to totiž, že Evropa, ač do ovzduší vypouští pouhých šest procent všech světových emisí, zůstává v boji osamocena a že ani jí se nepodaří splnit velmi ambiciózní plány, které před devíti lety stanovila Pařížská konference. Vize uhlíkové neutrality v roce 2050 je tak zase o něco více vzdálená.
I představitelé Evropské unie přiznávají, že vize toho, že světové emise budou sníženy do roku 2030 o 55 procent, do roku 2040 o 90 procent a o 10 let později už budou nulové, je nereálné. Zejména v Asii, ale i ve Spojených státech a Rusku je pokles emisí mnohem nižší než plány z pařížské konference vyžadují. Navíc nově zvolený americký prezident Donald Trump už deklaroval, že po jeho nástupu do Bílého domu Spojené sáty od Pařížské konference ustoupí, protože tím chce ulevit americké ekonomice, která, stejně jako hospodářství dalších zemí, zelenými plány silně trpí.
K problému se při své návštěvě Moravských Budějovic vyjádřil i český prezident Petr Pavel, který řekl, že Evropa nesmí zůstávat v tomto boji izolována, protože tím ztrácí globální konkurenceschopnost. Evropská komise však dělá krok opačným směrem, protože si do svého vedení zvolila španělskou socialistku Teresu Ribera, která je fanatickou příznivkyní programu Green Deal For Europe, kdy dokonce prosazuje zavírání jaderných elektráren napříč celou unií.
As #COP29 unfolds, Ethiopia emphasizes that addressing the climate crisis requires more than financial targets; it demands equity, common but differentiated responsibility, and historical accountability.
— Abiy Ahmed Ali 🇪🇹 (@AbiyAhmedAli) November 13, 2024
Clear climate finance definitions are essential to track progress, with… pic.twitter.com/YpmyTQz5Pg
