Kočka rybářská porodila v ostravské zoo své druhé mládě, samečka. Populace v přírodě ohrožené kočky není v zoologických zahradách příliš velká, proto si chovatelé odchovu velmi cení. V první srpnový den chovatelé zaznamenali na kameře, která je umístěná v budce ve výběhu, mládě. Protože je samice extrémně citlivá na rušivé podněty, cesta kolem jejího výběhu byla přes dva měsíce uzavřená, aby měla matka při odchovu klid. Chovatelé do odchovu tak jako v případě jiných zvířat nijak nezasahovali, vše nechali na samici. A proč taková ostražitost?
„V minulých letech se v evropských zoologických zahradách rodilo velmi málo mláďat, v roce 2023 dokonce jen jedno jediné, a populace této kočky, která čelí v přírodě úbytku přirozeného prostředí, mezitím zestárla. Každý odchov je tedy téměř vyvažován zlatem. Zoo tedy usilují o záchranu druhu v evropských chovech, přičemž snažení letos přineslo výsledek v podobě šesti odchovaných mláďat! Rok 2024 je pro kočku rybářskou z hlediska reprodukce tím nejlepším od roku 2019,“ vysvětluje inspektor chovu Matěj Vrúbel.
Narození mláděte je důležité i pro samotnou ostravskou zoo. Jedná se o první odchované mládě od roku 2018. Navíc je ostravský pár jeden z mála schopných reprodukce v celé Evropě. V zoologických zahradách je momentálně pouhých 55 zvířat. Kočka rybářská potřebuje mokřadní biotopy a mangrovové porosty v příbřeží, které patří mezi jedny z nejohroženějších biotopů na světě. I kvůli tomu se kočka rybářská řadí mezi druhy, které přímo ohrožuje úbytek přirozeného prostředí.
Návštěvníci zoo najdou výběhy koček rybářských v blízkosti pavilonu Indické šelmy. Při pozorování je třeba být velmi trpělivý, obzvláště u expozice, v níž pobývá samice s mládětem. .Foto Monika Vlčková Všechny
Kočka rybářská
Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus) obývá jihovýchodní Asii – od Pákistánu po Malajsii, ostrovy Srí Lanku, Sumatru a Jávu. Žije v pralesních oblastech poblíž vody, mokřin, v porostech mangrovů. Je velmi dobrý plavec. Mezi prsty předních končetin má náznak plovacích blan a neúplně zatažitelné drápy, což jí pomáhá při získávání potravy. Loví ryby, žáby a další drobné vodní živočichy. Dokáže se pro ně i potopit. Někdy napadne i domácí zvířata.
O rozmnožování v přírodě se toho moc neví, informace pocházejí většinou z chovů v lidské péči. Páří se většinou v lednu až únoru. Samice rodí po 63denní březosti jedno až čtyři mláďata.
