Za přestupek podle zákona o nemocenském pojištění můžou lidé podle sociálních pracovnic dostat pokutu až 20 000 korun. Lidé s duševním postižením přitom často nechtějí informace sdělovat kvůli ochraně soukromí a osobních údajů. Případem se zabýval ombudsman.
Podle něj musí mít informace o zdravotním stavu uchazečů pouze lékař u vstupní prohlídky. Ten vyhodnotí, jestli je zájemce schopný práci vykonávat. „Vnímám, jak náročné může být pro člověka s duševním onemocněním sdělit na pracovišti citlivé informace. Mnohdy je to spojeno s řadou předsudků. Pro zaměstnavatele je ale klíčový fakt, zda je uchazeč zdravotně způsobilý k výkonu práce, kam má být zařazen. Pokud zaměstnanec bude vyžadovat přiměřená opatření, například zkrácení pracovní doby nebo častější přestávky v práci, měl by zaměstnavateli říct, že důvodem jsou potřeby plynoucí z jeho postižení. Pak je to na vzájemné domluvě a dialogu mezi oběma stranami,“ vysvětluje zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Člověk s postižením může sám rozhodnout, komu sdělí informace o svém zdravotním stavu. Od ledna letošního roku už neexistuje povinnost zaměstnanců sdělovat zaměstnavateli informaci, že pobírají invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně. Výjimkou je invalidita třetího stupně. Ještě loni se tato ohlašovací povinnost týkala 95 800 zaměstnanců. Pokud tak neučinili, mohla jim okresní správa sociálního zabezpečení skutečně udělit pokutu, to už ale neplatí. "Tato povinnost administrativně zatěžovala zaměstnavatele, proto jsem podnikl potřebné kroky, aby byla zrušena. V zájmu nás všech je, aby se lidé s postižením cítili na trhu práce dobře,“ říká Schorm.
Kdo je považovaný za člověka s postižením?
- Člověk, který má tělesné, smyslové, mentální, duševní nebo jiné postižení, které mu brání nebo může bránit v jeho právu na rovné zacházení například v oblasti práce a zaměstnání.
- Některá postižení jsou viditelná, typicky tělesná, jiná naopak ne. Typickým příkladem neviditelného postižení je duševní onemocnění, třeba deprese, bipolární afektivní porucha nebo paranoidní schizofrenie.
- V Česku žije 1 152 000 lidí s postižením. Jedná se o 13 procent z celkové populace.
- Více než polovina z nich má invalidní důchod, příspěvek na péči nebo průkaz osoby se zdravotním postižením.
