Zájem o zprávy v USA od roku 2016 klesá napříč všemi věkovými skupinami. Nejníže se dlouhodobě drží právě mladí dospělí. V roce 2025 uvedlo jen asi patnáct procent lidí ve věku osmnáct až dvacet devět let, že sledují zprávy většinu času, zatímco u nejstarších Američanů je to přibližně šedesát dva procent. Mladí zároveň méně sledují politiku, ekonomiku či vědu a častěji sahají po zábavních tématech.
Zprávy si navíc většinou aktivně nehledají – spíš na ně narážejí mimochodem. Sedm z deseti mladých říká, že politické dění sleduje hlavně tak, že na něj „narazí“, typicky na sociálních sítích. Část z nich se zpravodajství vyhýbá i proto, že je podle jejich slov zahlcuje negativitou, vyvolává strach a zmatek a zhoršuje náladu.
Sociální sítě jsou pro mladé hlavním zpravodajským kanálem. Digitální zařízení používá k získávání zpráv naprostá většina mladých a zhruba tři čtvrtiny z nich alespoň někdy získávají informace přímo ze sociálních sítí. Oproti starším generacím mnohem častěji spoléhají na Instagram, TikTok a na takzvané news influencery – známé tvůrce, kteří komentují politiku nebo společenská témata a u nichž „už si vytvořili důvěru“.
Výrazně se liší také v tom, komu věří. Přibližně polovina mladých dospělých uvádí, že má alespoň určitou důvěru v informace ze sociálních sítí, více než kterákoliv starší skupina. Zároveň méně důvěřují tradičním lokálním i národním médiím a často si hledají „alternativní zdroje“, aby doplnili to, co podle nich ve zprávách chybí. Pro starší Američany naopak zůstávají hlavním referenčním bodem právě zavedené redakce.
Mladí mají i širší představu o tom, kdo je novinář. Za novináře častěji považují tvůrce newsletterů, podcastery či autory videí na sociálních sítích. Stejně tak jsou snáze smířeni s tím, že novináři otevřeně vyjadřují své politické či náboženské názory a zastávají se komunit, o nichž píšou. Tato generace tak nedefinuje žurnalistiku přísně neutrálně, ale spíš podle osobního vztahu a srozumitelně vysvětleného postoje.
Výzkum Pew ukazuje, že mladí Američané se od starších liší nejen tím, kde zprávy čerpají, ale i tím, jak o médiích přemýšlejí. Spolu s rychlým nástupem digitálních platforem tak naznačují, jak může vypadat budoucnost zpravodajství v příštích letech.
