Paleontologové z Bristolské univerzity nalezli na území bohatého naleziště v Grónsku fosilii třicet centimetrů dlouhého neznámého červa. Dravec, který měl ploutve, dlouhá tykadla a obrovskou čelist, měl ve svých zkamenělých útrobách pozůstatky vyhynulého druhu mlže. Kvůli jeho předpokládanému chování ho britští odborníci pojmenovali latinským názvem timorebestia odvozeným od slov timor – strach a bestia – šelma, což v překladu znamená zvíře vyvolávající strach.
Objev vědců vyvrátil teorii o prvních vrcholových predátorech raného období kambria. Až doposud si odborníci mysleli, že jimi byli draví členovci, příbuzní dnešních krabů a humrů. Nyní předpokládají, že jimi byli masožraví mořští červi.
Podle odborníků jsou prehistoričtí červi vzdálení příbuzní dnešním miniaturním mořským ploutvenkám, které se živí planktonem.