Za druhé světové války rozsévala německá tajná policie Gestapo strach po všech územích okupovaných Třetí říší. Přestože její kořeny leží u pruské státní policie, s nástupem Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře počátkem roku 1933 se začalo pracovat na překotné reorganizaci této složky. 26. dubna 1933 vznikla nová policie, která měla za úkol, zatím jen na německém území, aktivně vyhledávat, zajišťovat a případně rovnou likvidovat osoby, které by mohly ohrozit chod Německé říše. Jejím zakladatelem se stal vysoký nacistický pohlavár Hermann Göring.
Jestliže státní policie dodržovala, alespoň na oko, zákony Říše, Gestapo mělo pravomoc kohokoliv zatknout a odeslat do koncentračního tábora bez soudního příkazu. Gestapo tak stíhalo domnělé nepřátele Říše z řad politických konkurentů, třeba komunistů, reakcionářů a liberálů, ale i příslušníky církve, Svobodných zednářů, Židů či sympatizantů znepřátelených zemí. Nejznámější represivní operací gestapa byla akce Nacht und nebel, Noc a mlha. Na osobní Hitlerův rozkaz z 12. prosince 1941 se mělo gestapo vypořádat s odbojovými skupinami na okupovaných územích metodou únosu osob uprostřed noci a jejich zmizení bez jakýchkoliv informací příbuzným.
Gestapo zaniklo s pádem Třetí říše 8. května 1945. To už byl po smrti i jeho poslední šéf Heinrich Müller, který zemřel 1. května za dosud nevysvětlených okolností, jeho tělo skončilo v masovém hrobě na židovském hřbitově v Berlíně.
