Většina návštěvníků Národního parku Šumava chápe význam odumřelého dřeva a podporuje rozšiřování bezzásahových zón. Podle ankety mezi 400 respondenty by jen osm procent lidí zmenšilo plochy ponechané přírodním procesům, zatímco 41 procent by je rozšířilo. Polovina dotázaných by současnou rozlohu zachovala.
Přestože 59 procent návštěvníků cítí smutek při pohledu na uschlé stromy, většina (94 %) rozumí jejich klíčové roli pro biologickou rozmanitost a vzácné druhy. Smutek však není nutně negativní, jak naznačuje ředitel parku Pavel Hubený. Šumava je často vnímána jako místo zádumčivé krásy, což ji činí pro mnohé přitažlivou.
Anketa rovněž ukázala, že 69 procent návštěvníků odmítá hospodářské využití odumřelého dřeva. Tento přístup potvrzuje směřování parku k větší bezzásahovosti, která by měla v budoucnu pokrýt až 75 procent jeho plochy. Téma odumřelého dřeva bylo ústředním motivem roku 2024 a bude rezonovat i v příštím roce s projektem „Rok návratů“, který představí příběhy návratu vzácných druhů na Šumavu.
