Kdo letos vystřídá Jense Stoltenberga v čele Severoatlantické aliance, není tak jasné, jak se původně zdálo. Proti návrhu Spojených států a Velké Británie, aby se jím stal dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte, se postavily státy východního křídla. Ty hodlají postavit své kandidáty a ptají se, zda jsou pro západoevropské země a USA rovnocennými partnery.
Proti Ruttemu se ohradily zejména pobaltské země, prezident Estonska Toomas Hendrik Ilves zejména poukazuje na to, že alianci by v případě Rutteho zvolení řídil člověk, který ve vlastním parlamentu nedokázal prosadit investice do obrany ve výši dvou procent HDP, jak to má řada dalších zemí. Proti Ruttemu, který by byl čtvrtým nizozemským politikem v čele NATO, se staví i další státy, které v minulosti byly ve sféře sovětského vlivu a členy Varšavské smlouvy. Nespokojené hlasy připojují, kromě pobaltských států, také Poláci, Slováci, Maďaři či Rumuni.
Jako o možných kandidátech na post hlavy aliance východoevropské státy mluví o rumunském prezidentovi Klausi Iohannisovi, estonské premiérce Kaje Kallas či bývalém polském premiérovi Jerzym Buzkovi.
