V únoru jsme vás informovali, že na Křivoklátsku byla fotopastí zachycena kočka divoká. Tento druh z české přírody vymizel v průběhu 19. století. Od počátku nového tisícletí se několik jedinců opětovně objevilo v několika částech republiky. Kočka divoká byla viděna na Šumavě, Beskydech či v Podyjí.
Nyní fotopasti na Křivoklátsku zachytili vícero jedinců. Kromě dříve spatřeného samce byli na videích zachyceny ještě pravděpodobně další dva jedinci na různých místech, avšak jejich přítomnost potřebuje ještě potvrzení. Analýza DNA potvrdila, že samec pozorovaný od listopadu má příbuzné v Doupovských horách.
Chlupy nalezené nedaleko fotopasti odhalily genetický materiál kocoura. Analýza DNA, provedená Ústavem zoologie obratlovců v Brně, potvrdila příbuznost kocoura s kočkami divokými z Doupovských hor. Dalším krokem bude nalezení genetického materiálu od dalších dvou koček, aby bylo možné ověřit jejich identitu, pohlaví a příbuznost. To by mělo přinést jasnější představu o stavu a původu populace koček divokých v regionu. „Důležité také bude odhadnout, jak kočky na Křivoklátsko z oblasti Doupova doputovaly, a případně se zaměřit na riziková místa, kterými musely projít,“ vysvětluje Karel Lankaš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle Lankaše nabízí Křivoklátsko ideální podmínky pro život koček divokých. Listnaté a smíšené lesy s různými stádii vývoje, bujným podrostem a členitým terénem s skalními výchozy poskytují těmto šelmám vhodné úkryty. Důležité je chránit toto území pro zachování jeho unikátních hodnot a poskytnutí útočiště vzácným druhům. Výzvy v ustálení populace koček divokých v české přírodě spočívají ve střetech s vozidly a křížením s kočkami domácími, protože často nenajdou vhodné partnery ve vlastní populaci. Kočky divoké jsou větší a mohutnější než domácí mazlíčci, s hmotností až osm kilogramů a délkou těla i s ocasem přesahujícím jeden metr.
