Evropské zásobníky jsou naplněny zhruba na 44 až 50 procent, což je na toto období nejméně od roku 2021. Na vině jsou hlavně lednové mrazy, které zvýšily spotřebu na vytápění, i výpadky části dodávek zkapalněného plynu LNG ze Spojených států, kde producenti dočasně upřednostnili domácí trh. V Česku se v některých dnech plyn čerpal téměř výhradně ze zásobníků, i když jejich stav je ale podle provozovatelů srovnatelný s loňskem a odpovídá běžné zimě.
Paradoxem je, že zatímco burzy znervózněly a ceny plynu na evropském trhu v lednu vyskočily o desítky procent, domácnosti pocítily pravý opak. Většina velkých dodavatelů od Nového roku zlevnila a další pohyb cen dolů by měl přinést i únor. Analytici mluví spíš o krátké tržní panice než o skutečném nedostatku, protože ceny jsou pořád hluboko pod krizovými úrovněmi z roku 2022 a s oteplením by se situace měla uklidnit.
Ve stínu zimy se ale hraje větší hra: Evropa se chystá definitivně odstřihnout od ruského plynu do roku 2027. To znamená dražší alternativy a boj o kapacity v LNG terminálech. Pro Česko zůstává klíčovým nizozemský Eemshaven, přes který proudí plyn bez ruského původu. Pokud by Evropa zakončila zimu s prázdnějšími zásobníky, může to podle expertů znamenat jediné a sice, že plyn poteče dál, ale v dalších letech si za něj všichni připlatí.
