Když byla v Berlíně krátce po půlnoci 30. září 1938, tedy přesně před 85 lety, podepsána Mnichovská dohoda, byla jen vyústěním několikaměsíčních snah nacistického vůdce Adolfa Hitlera o podrobení Československa. Pod dokumentem, který Československu přikazoval vzdát se pohraničních oblastí ve prospěch Německa, se kromě Hitlera podepsal jeho italský spojenec Benito Mussolini, ale i představitelé Velké Británie a Francie, Neville Chamberlain a Édouard Daladier. To bylo pro tehdejší československou vládu velká rána, protože právě na spojenectví a pomoc obou zemí spoléhala nejvíce.
Faktem, že se v mezinárodním společenství za Československo postavil pouze Sovětský svaz, mělo dalekosáhlé následky. Přestože Polsko a Rumunsko se kategoricky postavilo proti tomu, aby Stalin poslal do Československa na pomoc Rudou armádu, důvěra Čechoslováků v Sovětský svaz byla tehdy extrémně vysoká. Stalin toho během válečných let využil a ve chvíli, kdy Rudá armáda osvobodila v květnu 1945 většinu zemí Československa, už byl domluven se šéfem tuzemských komunistů Klementem Gottwaldem na vytvoření sovětského satelitu.
Velká Británie a Francie braly tehdy Mnichovskou dohodu jako vítězství. Chamberlain dokonce při příletu z Berlína na letišti řekl, že Velké Británii přivezl mír. To, že se šeredně mýlil, bylo jasné už o rok později, kdy Hitler napadl Polsko, čímž rozpoutal druhou světovou válku. O pár měsíců později se i britská města zmítala pod útoky bombardér Göringovy Luftwaffe.
