Na vytvoření biologických robotů žijících šedesát dnů použili lékaři poprvé v historii lidský organismus, konkrétně buňky z průdušnic anonymních dárců. Z řasových výběžků buněk dýchacího orgánu vytvořili pomocí chemického experimentu nožičky, díky kterým se miniroboti pohybovali po laboratorní misce.
Vědci také umístili poškozené lidské neurony pod miniroboty a ti ihned začali pracovat na jejich hojení.
"Dokážeme si představit, jaký potenciál má tato technologie do budoucna. Zahrnutím dalších biologických komponent a integrací počítačových návrhů s 3D buněčnou tiskárnou by bylo možné vyvinout rozmanitou škálu živých strojů schopných dodávat léky, odstraňovat ucpání malých kapilár nebo sbírat mikroplasty v oceánech, abychom jmenovali alespoň některé možnosti," řekl jeden ze členů týmu Douglas Blackiston.
Aby se předešlo nežádoucímu imunologickému odmítnutí, mohly by se při stavbě xenobotů používat vlastní buňky potenciálních pacientů.
