Zásahem lidské činnosti jako je odlesňování půdy pro potřebu zemědělství a výstavby měst se celková plocha lesního porostu na naší planetě mezi lety 2003 až 2019 zmenšila o 19 procent. Pokud mluvíme o úbytku lesních plochy v důsledku požárů, není toto číslo nikterak nižší. Ve stejných letech zavinilo velké sucho a horko shoření téměř 16 procent lesů a dalších přilehlých přírodních porostů. S každým následujícím teplejším rokem je navíc podle odborníků situace horší a horší.
O negativních zdravotních účincích lesních požárů se doposud příliš nemluvilo, přestože je kouř vznikající jejich hořením pro lidské zdraví extrémně toxický. Ročně po celém světě zemře na následky vdechování drobných mikročástic označovaných jako PM2,5, které snadno pronikají do plic a krevního oběhu, nejméně dvanáct tisíc osob. Toto riziko je výrazně vyšší v Austrálii a Jižní Americe, kde k požárům dochází v poslední době nejčastěji.
