Ve filmech jako Cesta do hlubin študákovy duše, Mlhy na blatech nebo Ves v pohraničí, hrál mladý Rudolf Hrušínský pohledné, štíhlé mladíky a proto se našla řada kritiků, která tvrdila, že obsadit právě jeho do hlavního role filmu Dobrý voják Švejk, je nesmysl. Hrušínský se však s celou věcí popasoval nadmíru dobře, protože se rozhodl podstoupit ztučňující kůru a během krátké doby nabral 20 kilo, aby se tak vyrovnal hlavní postavě z ilustrací Josefa Lady. Tím tak vstoupil do historie, protože ve zmíněném filmu, i jeho pokračování Poslušně hlásím, vytvořil jednu z nejvýraznějších postav československé, potažmo české kinematografie.
Hvězdou jej však Švejk neudělal, protože Hrušínský v té době už hvězdou byl. Měl za sebou dlouhou řadu snímků, kdy se kromě zmíněných objevil ve velkofilmech Jan Žižka a Jan Hus, budovatelských dílech Cirkus bude nebo Botostroj a s Vlastou Burianem si zahrál v Muži v povětří.
Přestože postupem let měl problémy s komunistickým režimem, jemuž se zajídal hororový snímek Spalovač mrtvol, z pláten kin ani televizní obrazovky nezmizel. Na to byl až příliš velká hvězda. Velmi produktivní proto zůstal i v pokročilejším věku, kdy se objevil ve snímcích typu Vesničko má středisková, Dobří holubi se vracejí, Svědek umírajícího času nebo Obecná škola. Jeho vůbec poslední rolí byl prezident Emil Hácha v televizním dramatu Noc rozhodnutí o březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu Čechy a Morava.
