Česko dlouhodobě patří mezi země s největší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také země s nejvyšším výskytem nárazového pití alkoholu na světě. V loňském roce se toho podle souhrnné zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti příliš nezměnilo.
Denně pije alkohol přibližně 10 % dospělé populace a podíl denních konzumentů dlouhodobě roste. Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvádí 12 % populace. Zatímco častá konzumace nadměrných dávek alkoholu je nejvyšší mezi mladými dospělými a s věkem klesá, každodenní konzumace alkoholu s věkem roste. Zlepšuje se pouze situace u mladistvých. Mezi dospívajícími dochází od roku 2011 k významnému poklesu pití alkoholu, včetně pravidelné konzumace a rizikových forem pití. Ovšem stále je Česko jednou z mála zemí EU, kde většina náctiletých ve věku 16 let (celkem 95 %) má zkušenost s alkoholem.
Odhadem 1,5 až 1,7 milionu dospělých se nachází v kategorii rizikového pití alkoholu, v tom 800 až 900 tisíc osob spadá do kategorie škodlivého pití. Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6 až 7 tisíc osob, z toho dva tisíce úmrtí je přímo přiřaditelných alkoholu (např. úmrtí na alkoholické onemocnění jater nebo intoxikaci alkoholem).
U dalších 600 případů ročně jde o nepřímá úmrtí, tedy úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Předčasná úmrtnost spojená s alkoholem je nejvyšší v regionech střední Moravy a také Slezska.
Denně pije mnohem více mužů než žen. V roce 2008 podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti denně pilo 10,7 % mužů, ale v roce 2020 to bylo 17,1 %. I u žen pravidelné pití stoupá, ale v mnohem menším měřítku. V roce 2008 denně pilo 2,4 % žen, zatímco předloni to bylo 3,1 %. Dvě třetiny žen konzumovaly alkohol během těhotenství.
