Populace hmyzích opylovačů, především včel, motýlů, čmeláků i některých druhů brouků, klesá. Za snižováním jejich počtů stojí velká horka, sucha, vliv chemických látek i samotné rostliny. Ukázal to výzkum britských biologů
Mnoho kvetoucích rostlin došlo podle nich do stádia, kdy ubývající hmyz pro své opylování téměř nepotřebují. Dokážou díky evolučnímu vývoji přesouvat samy pyl z květu samčího do květu samičího. Kvůli tomu ale musí rostliny produkovat mnohem více pylu a méně nektaru.
Rostlinný nektar je pro hmyz potravou a magnet, který je k neopyleným květům přitáhne. Hmyz se nasosá nektaru a na chlupatém tělíčku se zachytí pyl, který přenese na jiný květ. Kvůli nižší produkci potravy může množství hmyzu dál klesat. Vztah mezi kvetoucími rostlinami a hmyzími opylovači se tak dostává do začarovaného kruhu.
