Klimatická změna dramaticky zvýší počet úmrtí v důsledku extrémních veder, přičemž jejich nárůst výrazně převýší pokles úmrtí na chladné počasí. K tomuto závěru dospěli vědci z Environment & Health Modelling Lab při London School of Hygiene & Tropical Medicine, jejichž studie byla publikována v časopise Nature Medicine.
Podle hlavního autora, profesora Antonia Gasparriniho, výsledky jasně ukazují, že rostoucí počet úmrtí způsobených horkem převažuje nad poklesem těch spojených s chladem. Autoři tak vyvracejí teorie, které tvrdily, že oteplování může mít pro Evropu „příznivé“ dopady. Pokud nedojde k výraznému snížení emisí, Evropa by mohla do konce století zaznamenat více než 2,3 milionu úmrtí souvisejících s teplotou.
Studie odhaduje, že nejvíce obětí bude mít Barcelona s více než 246 tisíci úmrtími. Následují Řím, Neapol, Madrid a Milán. Nejohroženější jsou velká středomořská města, ale riziko je vysoké i v menších městech Španělska, Itálie nebo Malty. Mimo tento region bude dopad menší, ale i v metropolích jako Paříž dojde ke zvýšení počtu úmrtí souvisejících s horkem.
Severní Evropa, včetně Britských ostrovů a Skandinávie, by naopak mohla zaznamenat mírný pokles úmrtí spojených s teplotami. Například Londýn by mohl do konce století vykazovat o 27 tisíc méně těchto úmrtí. Celkový počet teplotně souvisejících úmrtí v Evropě ale výrazně poroste.
Evropské teploty rostou dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Vědci varují, že vedra nejsou jediným zdravotním rizikem – přinášejí také vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění, psychických problémů či zvýšené riziko potratů.
Adaptace měst, například rozšíření zelených ploch či vodních prvků, může pomoci, ale sama o sobě nebude stačit. Nejzranitelnější oblasti, jako Středomoří, Střední Evropa a Balkán, budou potřebovat nejen změny v urbanismu, ale především rychlé a výrazné snížení emisí skleníkových plynů.
