neděle 20. července 2025

Klimatické změny zvýší úmrtnost v Evropě

Pokud se neomezí emise, do konce století by mohlo v Evropě přibýt přes 2,3 milionu úmrtí souvisejících s teplotami, uvádí nová studie.

horko

Ilustrační foto.
Zdroj: Rawpixel

  • Ilustrační foto.
  • Zdroj: Rawpixel

Klimatická změna dramaticky zvýší počet úmrtí v důsledku extrémních veder, přičemž jejich nárůst výrazně převýší pokles úmrtí na chladné počasí. K tomuto závěru dospěli vědci z Environment & Health Modelling Lab při London School of Hygiene & Tropical Medicine, jejichž studie byla publikována v časopise Nature Medicine.

Podle hlavního autora, profesora Antonia Gasparriniho, výsledky jasně ukazují, že rostoucí počet úmrtí způsobených horkem převažuje nad poklesem těch spojených s chladem. Autoři tak vyvracejí teorie, které tvrdily, že oteplování může mít pro Evropu „příznivé“ dopady. Pokud nedojde k výraznému snížení emisí, Evropa by mohla do konce století zaznamenat více než 2,3 milionu úmrtí souvisejících s teplotou.

Studie odhaduje, že nejvíce obětí bude mít Barcelona s více než 246 tisíci úmrtími. Následují Řím, Neapol, Madrid a Milán. Nejohroženější jsou velká středomořská města, ale riziko je vysoké i v menších městech Španělska, Itálie nebo Malty. Mimo tento region bude dopad menší, ale i v metropolích jako Paříž dojde ke zvýšení počtu úmrtí souvisejících s horkem.

Severní Evropa, včetně Britských ostrovů a Skandinávie, by naopak mohla zaznamenat mírný pokles úmrtí spojených s teplotami. Například Londýn by mohl do konce století vykazovat o 27 tisíc méně těchto úmrtí. Celkový počet teplotně souvisejících úmrtí v Evropě ale výrazně poroste.

Evropské teploty rostou dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Vědci varují, že vedra nejsou jediným zdravotním rizikem – přinášejí také vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění, psychických problémů či zvýšené riziko potratů.

Adaptace měst, například rozšíření zelených ploch či vodních prvků, může pomoci, ale sama o sobě nebude stačit. Nejzranitelnější oblasti, jako Středomoří, Střední Evropa a Balkán, budou potřebovat nejen změny v urbanismu, ale především rychlé a výrazné snížení emisí skleníkových plynů.

Autor: Šimon Mitro

Související

doprava
Ekonomika

Brusel šetří na zelené dopravě. Průmysl může tratit

478681350_122094638210772373_616552192554015582_n
Zahraniční

Kde vzít peníze a nedělat dluhy. V Unii rostou hlasy zemí proti zadlužování

54349373958_7a9fc3d00c_b
Zahraniční

Merz zkazil Ukrajině radost. V EU se s ní do roku 2034 nepočítá

P060090-945948_(cropped)
Zahraniční

Balíček protiruských sankcí prošel. Zasáhne energetiku i banky