Předsedkyně Evropské komise krátce před setkáním evropských lídrů na belgickém zámečku Alden Biesen rozeslala státům dopis, v němž naznačila, že hledání shody všech 27 zemí už podle ní nestačí. Pokud se členské státy nedokážou dohodnout na klíčových ekonomických otázkách, považuje za přijatelné využít mechanismy, které odpor některých vlád jednoduše obejdou. Podle von der Leyen by jinak Unie riskovala ztrátu konkurenceschopnosti i schopnosti jednat. Jinými slovy: kdo nestíhá tempo udávané Bruselem, zůstane stranou. Právě tento přístup ale dlouhodobě budí kritiku, protože posiluje moc Evropské komise na úkor národních vlád.
Napětí se očekává i přímo na summitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce protlačit myšlenku „buy European“, tedy zvýhodnění evropských výrobků a firem. Proti tomu se staví Německo a Itálie, ještě ostřeji pak skupina severských a pobaltských států včetně Nizozemska či Švédska. Evropská jednota se tak znovu tříští na bloky s protichůdnými zájmy. Jednání se má oficiálně točit kolem konkurenceschopnosti Unie, Česko na něm zastoupí premiér Andrej Babiš, který je tvrdým kritikem praktik šéfky komise.
Von der Leyen tvrdí, že problémem jsou rozdílná národní pravidla a roztříštěný vnitřní trh, které podle ní dusí evropské firmy. Jako lék nabízí další centralizaci a nové projekty, například zavedení jednotné evropské právní formy pro podniky. Evropská komise si posílení konkurenceschopnosti stanovila jako hlavní prioritu do roku 2029. Kritici ale varují, že za líbivými hesly se skrývá snaha obejít nepohodlné státy a rozhodovat bez skutečného konsenzu. Unie tak pod současným vedením stále víc připomíná projekt řízený shora, kde má demokracie pevně dané mantinely.
