Vysoká pevnost a hmotnost podobná hliníku dělá z dřeva ideální biologickou náhradu kovu pro konstrukce vesmírných předmětů. „Když používáte dřevo na Zemi, máte problémy s hořením, hnilobou a deformací, ale ve vesmíru tyto problémy nemáte. Ve vesmíru není žádný kyslík, takže nehoří, ani nemůže hnít,“ řekl Koji Murata, který v roce 2021 se svým vědeckým týmem poslal vybrané dřevěné vzorky do vesmíru. Ze tří dřevin – břízy Ermanovy, japonské třešně a magnólie – vyhrála na plné čáře testu magnólie, jejíž buňky jsou malé a neštěpí se.
Podle odhadů vědců obsahuje atmosférický prostor naší planety až deset procent kovových částic z vracejících se kosmických lodí a satelitů a do budoucna by mohly vážně poničit křehkou ozonovou vrstvu. „Na konci svého života satelity znovu vstoupí do atmosféry. Rozdíl je v tom, že dřevo shoří a nakonec se stane plynem, zatímco kovy se místo toho stanou jemnými částicemi,“ řekl Murata.
Dřevěný satelit nazvaný LingoSat je v závěrečné fázi testování. Do vesmíru by se měl vydat i přes skepsi některých vědců příští léto.
