Dnešek odkazuje na poslední večeři Páně. Podle některých pramenů vznikl pojem Zelený čtvrtek zkomolením německého názvu Greindonnerstag, jež znamená Lkavý čtvrtek na Gründonnerstag, v překladu Zelený čtvrtek. Podle zvyků se mají tento den jíst zelená jídla, jako špenát, zelí či kopřivy, aby byl člověk zdravý po celý rok.
Jedna z pranostik pravý: „Co je na Zelený čtvrtek vyseto, to se vydaří.“ Proto se v tento den sel len a hrách. Lidé se nesmějí hádat a půjčovat si věci od druhých, díky tomu by se jim měly všechny hádky vyhýbat a peníze by si k nim měly najít cestu.
Charakteristickým pokrmem dnešního dne jsou jidáše, tedy do smyčky tvarované kynuté těsto, které se jí pomazané medem, jako připomínka Jidáše Iškariotského, který se po zradě Ježíše oběsil. Kdo sní jidáše v tento den, bude po celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie. Říká se, že „odlétají do Říma“. Namísto zvonů a zvonků se ke svolávání bohoslužeb používají řehtačky a klapače.
Další pranostiky na Zelený čtvrtek zní:
„Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“
„Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, Na Velký pátek se zemí nehýbej!“
„Na Zelený čtvrtek se má vysévat hrách a otevírat včelín.“
„Když na Zelený čtvrtek naposledy zní zvony, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely.“
