Plzeňský rodák František Kreuzmann byl za první republiky i komunismu zásadním představitelem záporných rolí. Objevil se v řadě dodnes reprízovaných filmů jako Dobrý voják Švejk, Plavecký mariáš, Jan Hus, Jan Žižka, Mlhy na blatech nebo Tetička, ovšem u diváků zůstane nejvíce zapsán jako profesor Lejsal v komedii Škola základ života, plísnící třídu septimánů a vyžadující v době rozpínajícího se nacismu precizní němčinu.
V soukromém životě však takový nelida nebyl. Svědčí o tom zejména jeho angažovanost v případu herečky Jiřiny Štěpničkové, uvězněné za pokus přechodu státních hranic, kdy byl iniciátorem petice za její propuštění. K tomu však nedošlo kvůli herečkám z Divadla na Vinohradech, kteří prezidentovi Antonínu Zápotockému napsali, aby na žádost o propuštění jejich kolegyně nereagoval.
Kreuzmann, dlouholetý člen činohry Národního divadla, byl pravděpodobně nejvýraznějším hercem svého rodu. Výrazným divadelníkem a operetním pěvcem však byl i jeho otec Adolf Kreuzmann. Umělkyní byla i jeho sestra Anna Kreuzmannová, která byl členkou loutkového divadla Josefa Skupy. Hercem je také jeho vnuk, rovněž František Kreuzmann. Ten nejvíce proslul jako nadporučík Jiří Ráž v seriálu Chlapci a chlapi a objevil se i v seriálech jako Zdivočelá země, Četnické humoresky, Vyprávěj, České století nebo Ulice.
