"Rýže již má vysoký obsah živin, ale přidání buněk z hospodářských zvířat jej může dále zvýšit," řekl člen vědeckého týmu Sohyeon Park.
Tým nejprve obalil rýži jedlou rybí želatinou, která pomáhá buňkám lépe se přichytit na zrncích rýže. Pak do ní naočkoval hovězí svalovinu a tukové kmenové buňky a nechal je kultivovat po dobu devíti až 11 dnů. Sklizený konečný produkt je hovězí rýže z buněčných kultur s hlavními složkami, které splňují požadavky na bezpečnost potravin. "Nečekal jsem, že buňky v rýži porostou tak dobře," uvedl Park.
Hovězí rýži vařili v páře a zjistili, že je pevnější a křehčí než běžná uvařená rýže. Má také nízkou uhlíkovou stopu. "Bílkoviny, které potřebujeme, obvykle získáváme z hospodářských zvířat, ale živočišná výroba spotřebovává spoustu zdrojů a vody a uvolňuje velké množství skleníkových plynů," vysvětlil Park, podle kterého na každých sto gramů vyprodukovaných bílkovin uvolní hybridní rýže necelých 6,3 kilogramu CO2, zatímco u hovězího masa to je téměř 50 kilo.
"Vidím spoustu možností pro využití hybridního krmiva na bázi obilovin. Jednoho dne by mohlo sloužit jako potravinová pomoc při hladomoru, jako vojenské příděly ve válečných konfliktech nebo dokonce jako vesmírné potraviny," vysvětlil vědec.
Proteinová rýže není prvním synteticky vypěstovaným masným výrobkem. V Londýně vědci v roce 2013 vytvořili v laboratoři první maso do hamburgerů. V Singapuru se od loňského roku prodává zase uměle vytvořené kuřecí maso.
Existuje i spousta kritiků, kteří takto vyrobené maso odmítají a hájí tradiční masný průmysl. Například Itálie v loňském roce přijala zákon o zákazu produkce uměle vytvořeného masa.
