Slovo stachanovec se dodnes používá v souvislosti s tvrdou prací či s překračováním pracovního plánu. Má reálný základ, který směřuje k 31. srpnu 1935. Tehdy, přesně před 88 lety, při noční směně sovětský dělník Alexej Stachanov vytěžil 102 tun uhlí, čímž 14krát překročil stanovený plán. Přestože zprávu přejala i největší zahraniční média, byla pravdivá jen podle sovětské propagandy. Té se chopil tehdejší Stalinův spolupracovník Sergo Ordžonikidze, který se nejprve zasadil o to, že Stachanov dostal dům, koně a poukaz do lázní.
Rok na to Stachanov zamířil přímo z dolů na studia na industriální akademii do Moskvy a od roku 1942 působil jako ředitel dolu v Karagandě. Poté dokonce vstoupil do politiky a v letech 1943 až 1957 působil jako tedy ministr pro těžký průmysl. V šedesátých letech byl pak ředitelem různých dolů a do penze odešel v roce 1974. To už byl zcela zhuntovaný a na pokraji kolapsu. Za ten mohlo nejen vysoké pracovní vytížení, které se od něho jako od hrdiny Sovětského svazu očekávalo, ale zejména jeho těžký alkoholismus.
Po odchodu do důchodu skončil v psychiatrické léčebně v ukrajinském Torezu, kde začátkem listopadu 1977 upadl na mokré podlaze, zranil si hlavu a za dva dny zemřel.
31. srpen, kdy se připomínalo výročí jeho slavné noční směny, se dlouhá léta slavil v Sovětském svazu jako státní svátek. Dokonce ukrajinské město Kadijivka neslo až do roku 2016 název Stachanov.
