Francie zpřísňuje imigrační politiku. Italská premiérka volí ještě tvrdší rétoriku

Doba, kdy se Evropa široce otevřela migračním vlnám, a kdy státy Evropské unie vřele přijímaly běžence z Blízkého východu, Afriky či východní Evropy, je pryč. Země, v nichž dnes často žijí stovky tisíc těchto migrantů, začínají obracet a přijímají zákony, které pobyt běženců výrazně ztíží. Velká Británie, Itálie i Německo dokonce mluví i o deportacích. Proti vlídné migrační politice se i přes odpor levicových politiků postavila i Francie. Vládní koalice vedená stranou Obnova prezidenta Emmanuela Macrona totiž našla velkou podporu pro přijetí zákona, který migrační politiku zpřísňuje.

Jde zejména o sociální dávky, na které budou mít přistěhovalci nárok až po pěti letech pobytu nebo po dvou a půl odpracovaných letech. Legalizaci pobytu usnadní země jen těm, kteří budou pracovat v sektoru, kde je neustálá sháňka po zaměstnancích, naopak se velmi zjednoduší vyhošťování těch, kteří jsou na území Francie nelegálně.

Proti přijímání běženců se v minulých dnech postavila i italská premiérka Giorgia Meloni, která vede protiimigrační vládnoucí pravicovou stranu Bratři Itálie. Ta doslova prohlásila, že islámská kultura nemá v Evropě své místo a že představitelé tohoto náboženství mají problémy s hodnotami evropské civilizace. Její slova ostře kontrastují s někdejšími prohlášeními německé kancléřky a hlavní zastánkyně vlídné imigrační politiky Angely Merkel. Ta před několika lety prohlašovala, že příchod běženců je důležitý pro kulturní obohacení Evropy. Od jejích slov a někdejších činů spojených zejména s vlnou běženců kolem roku 2015 se teď odvrací dokonce i strana CDU, kterou Angela Merkel vedla.