Francie se znepokojením sleduje situaci v Nigeru, své někdejší kolonii, kterou už dva týdny otřásá státní převrat. Vojenská junta, kterou vede devětapadesátiletý generál Abdourahamane Tiani, zajala prezidenta země Mohameda Bazouma a dosud ho nepropustila. Francie, která z Nigeru odebírá radioaktivní uran pro své jaderné elektrárny a zabývá se rovněž těžbou zlata v oblasti, oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států, které chce Bazouma vrátit zpět do úřadu. Tento krok se však nesetkává s pochopením sousedních států, zejména Mali a Burkiny Faso, kde se převraty podobnému tomu nigerskému, uskutečnily nedlouho předtím. Obě země prohlásily, že podobné kroky budou považovat za vyhlášení války.
1️⃣ Niger, Mali, Burkina Faso
— 🇷🇺 Эсса Али 🆉 Essa Ali 🇦🇪 (@ESSA_A1I) August 7, 2023
Joint statement:
Confirm participation in the legitimate defense of Niger in the event of any military intervention
We suffered from the NATO war against Libya for 10 years, and we will not allow the same
🇳🇪 🇧🇫 🇲🇱 pic.twitter.com/W7KjYA1DOu
Společenství států oznámilo, že chystá vojenskou intervenci, nigerská junta se chce bránit, čímž hrozí ozbrojený konflikt v oblasti. Nigerský expremiér Ouhoumoudou Mahamadou, který je stoupencem Mohameda Bazouma, se ve Francii setkal s francouzskou ministryní zahraničí Catherinou Collona a sdělil, že současná situace v Nigeru je jasně protievropská a protizápadní. Podle jeho slov z ní těží Rusko, které po Mali a Burkině Faso prostřednictvím Nigeru posiluje svůj vliv v Africe. Tianiho nová nigerská vláda totiž s okamžitou platností zakázala export uranu i zlata do Francie.
Niger byl považovaný za posledního spolehlivého spojence západu v oblasti západní a střední Afriky.
