S rostoucím věkem dožití zároveň přibývá lidí ve věku nad 80 či 90 let, což zvyšuje nároky na zdravotní a sociální péči. Už nyní ale chybí pracovníci v těchto oborech, a pokud se nic nezmění, bude situace v budoucnu ještě vážnější.
Demografický vývoj ukazuje, že do důchodu postupně odejde víc než milion lidí. Populace ve věku 70 až 74 let se brzy stane nejpočetnější věkovou skupinou. Mladší generace nestačí odliv pracovní síly nahradit. Index stáří, který porovnává počet seniorů a dětí, se z dnešních 129 seniorů na sto dětí zvýší do roku 2040 na 200 ku stu, a do konce století až na 300.
Zdravotnictví i školství se potýkají s tímto vývojem už nyní. Polovina dětských lékařů je starší 60 let, stovky lékařů pracují i po sedmdesátce. Některé regiony, například Chebsko nebo části Středočeského kraje, už dnes hlásí riziko, že o praktické lékaře přijdou úplně. Ve školství je situace podobná. Víc než čtvrtina učitelů ve školkách a základních školách má přes 50 let, mezi řediteli škol je téměř polovina v této věkové kategorii.
Firmy i stát proto hledají cesty, jak víc zapojit lidi starší 55 let, kteří by mohli situaci alespoň částečně zachránit. Tato skupina pracovníků má totiž zkušenosti, spolehlivost a často silné pracovní návyky. Přesto se často setkávají s předsudky a diskriminací. V Česku pracuje jen malý zlomek lidí v důchodovém věku, většinou na zkrácené úvazky. Mnozí by ale pracovali rádi.
