Bylo 18. června 1942, čtvrt na pět ráno a pravoslavným kostelem Cyrila a Metoděje na pražském Novém městě se rozléhala ohlušující střelba. Nacistické gestapo si do svatostánku přišlo pro české parašutisty, kteří na konci května téhož roku spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Událost, k níž došlo přesně před 81 lety, byla vyvrcholením divošského honu na atentátníky, během kterého přišla o život i řada nevinných lidí, kteří s událostí na Heydricha neměli vůbec nic společného.
Hlavní roli v dopadení atentátníků hrál paradoxně jeden z parašutistů, kteří byli v Protektorátu vysazeni. I Karel Čurda, přestože nepatřil k výsadku Andropoid, který měl přímý rozkaz k Heydrichově likvidaci, měl v Čechách úkoly od londýnské exilové vlády. Ovšem když cítil, že smyčka heydrichiády, onoho pogromu během něhož byly vyhlazeny i obce Lidice a Ležáky, stahuje i kolem něho, podlehl. Chtěl odměnu deset milionů říšských marek, kterou vyhlásil sám Adolf Hitler, chtěl bezpečí pro sebe a svou rodinu. O tom, kde se jeho spolubojovníci ukrývají věděl a proto 16. června odešel na pražské gestapo, kde jejich úkryt prozradil. Proto také mohlo o dva dny později dojít k útoku na kostel, který žádný z parašutistů nepřežil.
Karel Čurda dostal vyplacenou polovinu slibované odměny a německou manželku. Do konce války žil v přepychu a gestapo jej využívalo jako agenta provokatéra. Jeho kariéra se zhroutila s pádem Německé říše. 19. května 1945 byl Čurda zadržen v Manětíně na severním Plzeňsku, kde se pokoušel o útěk do amerického zajetí. Byl odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen. Jeho manželka a syn spadli do poválečného odsunu a byli vysídleni do Rakouska.
