Webové platformy terradrought.eu a terradrought.unl.edu nyní nabízejí detailní přehled aktuálních suchých epizod i archiv historických událostí z celého světa. Systém vychází z nepřetržité analýzy mediálních zpráv, kterou zajišťují studenti brněnských univerzit. Na projektu spolupracuje tým, který od roku 2011 provozuje tuzemský monitoring Intersucho.
Vědci vysvětlují, že sledování jen podle půdní vlhkosti nestačí, protože anomálie sama o sobě nevypovídá o reálných škodách. Nový systém proto analyzuje tisíce relevantních zpráv a vyhodnocuje dopady na zemědělství, pitnou vodu, požáry či dopravu. Za tři roky tým shromáždil kolem 8 000 mediálních výstupů a vytvořil rozsáhlý textový model, který umělá inteligence nyní využívá.
AI dnes dokáže vyhledávat informace o suchu ve čtrnácti jazycích, což výrazně rozšířilo množství sledovaných dat. Odborníci následně kontrolují přesnost třídění a systém dál zpřesňují. Monitoring umožňuje sledovat, jak se sucho v jednotlivých regionech vyvíjí a jak postupně zvyšuje své dopady.
Do budoucna má nástroj přinést i předpovědi dopadů, které mohou využít státy bez vlastního monitoringu i humanitární organizace. Podle odborníků pomůže také podnikům – sucho totiž ovlivňuje produkci plodin, dostupnost komodit i říční dopravu. Globální přehled tak může sloužit i k plánování obchodních tras či strategických zásob.
