Mykologové z Botanického ústavu AV ČR popsali dva dosud neznámé rody mikroskopických hub, které překvapivě obývají extrémně slaná stanoviště — jeden u pobřeží Mauricia, druhý v české slatini Soos. Objevy, publikované v časopise IMA Fungus, ukazují, že skupina řádu Lulworthiales, dosud považovaná hlavně za mořskou, má širší ekologické rozpětí, než se čekalo. Výzkum kombinuje molekulární analýzy DNA s klasickou mikroskopií a kultivací, díky čemuž vědci nové druhy nejen identifikovali, ale i popsali jejich vzhled a růstové vlastnosti.
První z novinek, Thalassodendromyces purpureus, vědci izolovali z kořenů tropické mořské trávy Thalassodendron ciliatum v Indickém oceánu. Houba vytváří se svým hostitelem specifický vztah, který zatím zůstává málo prostudovaný — může jít o druh symbiózy důležité pro zdraví a adaptaci rostliny v náročném pobřežním prostředí. Druhý rod, nazvaný Halomyrma pluriseptata, byl nalezen v solné půdě národní přírodní rezervace Soos; i zde genetika ukázala příbuznost s mořskými příslušníky řádu.
Autoři studie zdůrazňují, že klíčovým faktorem pro výskyt obou hub je salinita prostředí, nikoli příslušnost ke moři nebo vnitrozemí. To naznačuje, že některé houby mohou šířit a přežívat mezi odlehlými slanými biotopy přes kontinenty, což mění dosavadní představy o jejich ekologii a evoluci. Objev otevírá otázky, jak se takové druhy adaptovaly na rozdílné podmínky a jakou roli hrají v potravních sítích a stabilitě slaných ekosystémů.
Nález podtrhuje význam dosud opomíjených stanovišť — pobřežních zón i vnitrozemských slanisk — pro celkovou biodiverzitu mikrosvěta. Vědci plánují další terénní průzkumy a laboratorní studie, aby objasnili funkci těchto hub, jejich rozšíření a potenciální využití v ekologii či biotechnologiích. Zároveň apeluji na ochranu citlivých slaných lokalit, které mohou skrývat dosud nepoznané druhy.
