Ve Finsku boj proti dezinformacím začíná už v předškolních třídách, kde se děti učí rozlišovat pravdu od lži a analyzovat různé druhy médií. Mediální gramotnost je tam součástí vzdělávání už od tří let a patří k pilířům národní strategie odolnosti vůči propagandě, zejména té, která přichází z Ruska. Program je dlouhodobě chválený pro své preventivní účinky, ale současně vyvolává otázku, zda vzdělávání dětí nemá překročit hranici pouhé informovanosti a stát se nástrojem politické socializace.
Dnes učitelé do výuky zařazují také gramotnost v oblasti umělé inteligence, aby děti poznaly, kdy je obsah generovaný strojem a kdy skutečný. Kritici varují, že ani samotná mediální a technologická gramotnost nemusí stačit, pokud se děti nenaučí i kriticky přemýšlet o zdrojích informací a politických motivech stojících za nimi.
Finsko je i díky těmto programům dlouhodobě lídrem European Media Literacy Index, ale s nástupem umělé inteligence a masivní online propagandy se situace dramaticky komplikuje. Podle odborníků za to může zejména skutečnost, že se AI rychle zdokonaluje a odhalit falešné zprávy, které poskytuje, je čím dál složitější.
