Tým z Univerzity v Cambridge otestoval v laboratoři 1 076 chemických kontaminantů na dvaadvaceti druzích střevních bakterií. Identifikoval celkem 168 látek, které růst těchto bakterií výrazně brzdí. Jde o pesticidy, herbicidy, insekticidy i průmyslové chemikálie používané v plastech či zpomalovačích hoření – včetně takzvaných „věčných chemikálií“ PFAS, které se v přírodě téměř nerozkládají.
Vědci uvádějí, že mnohé z těchto látek dosud nebyly považovány za škodlivé pro živé organismy. Střevní mikrobiom přitom ovlivňuje širokou škálu zdravotních potíží – od rakoviny přes nespavost až po cukrovku druhého typu. V laboratorních podmínkách se navíc ukázalo, že bakterie při kontaktu s některými chemikáliemi mění své funkce tak, že mohou získat odolnost vůči antibiotikům. Pokud by k tomu docházelo i u lidí, mohlo by to posílit hrozbu antimikrobiální rezistence.
Autoři studie proto vyzývají k přehodnocení bezpečnostních testů. Dnešní regulace sledují hlavně účinek látek na jejich cílové organismy, nikoli dopad na lidský mikrobiom. Podle vědců je nutné, aby nové chemikálie procházely i testy na bezpečnost pro střevní bakterie.
Do získání reálných dat o expozici chemikáliím doporučují vědci minimalizovat kontakt s pesticidy v domácnosti a důkladně omývat ovoce i zeleninu.
