Když Angela Merkel 22. listopadu 2005, tedy přesně před 20 lety, nastupovala do funkce německé kancléřky, jednalo se o historický okamžik. Bylo to v historii vůbec poprvé, co do tohoto křesla usedla žena, navíc taková, která vyrůstala v komunistické NDR. Svou kariéru začala těsně před pádem komunismu, ovšem v 90. letech zaznamenala razantní postup a nakonec se dostala i do čela koalice CDU/CSU, kde právě končil finančním skandálem zatížený Helmut Kohl. Po roce 2000 už bylo jasné, že je nejmocnější ženou v Německu a její zvolení kancléřkou bylo proto logické.
První roky její vlády bylo Německo velmi silné a kancléřka se dokonce zasadila o ekonomickou pomoc slabším států Evropské unie, kdy se snažila například vyřešit těžkou krizi v Řecku. Tím si sice vysloužila kritiku od svých politických odpůrců, která ale zesílila v dalších letech, zejména v souvislosti s uprchlickou krizí. Té se Angela Merkel stala hlavní tváří, když vystoupila s nechvalně proslulým projevem, kdy pozvala migranty z Blízkého východu, Asie a Afriky do Německa, čemuž přizpůsobila i sociální politiku. Její výrok „we schaffen das“, čili „zvládneme to“ rezonuje Německem dodnes, ovšem nyní už tváří v tvář realitě, kterou je nezvládnutá integrace běženců a zejména rychle rostoucí kriminalita, kterou mají tyto, dnes už statisícové skupiny, na svědomí.
Angela Merkel je také spojována s ekologickým programem Green Deal For Europe. Německo jako země, která v něm šla příkladem, spustila transformaci hospodářství, které mělo využívat zejména přírodních zdrojů, což však odstartovalo vleklou hospodářskou krizi, z níž se země dosud nevzpamatovala.
Dnes bývalá kancléřka, která ve funkci skončila v prosinci 2021, žije v ústraní. Ze svých názorů, podle několika rozhovorů z poslední doby, slevit údajně nehodlá.
